Rekapitulace 2020

Vážení rodiče, milé gymnastky,

dovolte mi v úvodu krátké rekapitulace loňského roku, Vám popřát vše nejlepší v tom nadcházejícím roce. Hlavně abychom všichni ve zdraví přežili náročný nouzový stav a mohli se co nejdříve vrátit do normálního života a do tělocvičen.

Já v podstatě nemám moc co hodnotit, protože jsme vlastně kromě jednoho jediného závodu nezávodili. Než jsme se připravili na jarní sezónu, přišla první vlna epidemie a všechny soutěže se zrušily včetně našeho tradičního Stodůleckého poháru (zavřeli nám tělocvičnu týden před jeho konáním). Naštěstí nám docela přálo počasí a hned jak nám to předpisy umožnily, jsme se začali scházet na venkovních trénincích na hřišti za školou. Za špatného počasí jsme našli útočiště ve stodůlecké sokolovně. Bylo to zase něco jiného, než na co jsme zvyklé z naší tělocvičny, tak si myslím, že jsme si to společně užili a alespoň trochu nahradili tréninky běžné. Vylepšovali jsme techniku cvičení s náčiním, trochu protahovali, posilovali a pomalu oprašovali společné skladby na podzimní sezónu. V jarním období se tréninků pravidelně účastnilo kolem 60 dětí ☺.

Léto jsme zvládli úplně v pohodě, protože soustředění se mohla konat bez větších omezení. Jak v Praze tak zejména ve Vysokém n. Jizerou jsme si to fakt užili, bez velkých nervů, zda stihneme, co stihnout máme. Trochu jsme počítali s tím, že to bude na podzim opět složité, tak jsme netvořili zbytečně nové skladby, které bychom stejně neměli kde předvádět. A udělali jsme dobře…..

Přesto jsme měli na podzim připravených 7 společných skladeb a těšili se, že budeme závodit. Ještě v září to vypadalo nadějně a všechny skladby, kromě nejstarších děvčat, jsme přihlásili na Závod ke Dni dětí ve společných skladbách, který pořádaly naše kamarádky z TJ VS Praha. Závod to byl pohodový, neboť bylo přihlášených pouze 29 skladeb ve všech kategoriích, tak jsme nezvykle šli domů ještě za světla. Výsledky byly velmi úsměvné ☺ neboť v každé kategorii, kde jsme závodili, obsadili naše skladby vždy přední i poslední příčky. Vyhrály Dračice (bez náčiní) i Coraliny (míče), starší obruče byly stříbrné. Ostatní skladby si vyzkoušely nové sestavy i nové náčiní, které je ještě moc neposlouchalo a nedostatek tréninku dokonal své. Máme co vylepšovat….. 

Moc nás však těší, že Terezka Kučerová (naše nejstarší závodnice a nyní už i trenérka) si užila vítězství v nejstarší kategorii společně s kamarádkami z Vodních staveb, kam jsme Terezku rádi půjčili. Patřila mezi nejlepší a nejkrásnější závodnice a my všichni jsme na ní mohli oči nechat a dmuli se pýchou, že je NAŠE.

Tímto závodem nám však skončila závodní sezóna. Tělocvičny se opět zavřely a dětem nezbylo nic jiného než zase cvičit doma. Snažili jsme se děti udržovat alespoň trochu v kondici a připravovali jsme s Martinou (tedy spíš Martina) video tréninky ihned po uzavření škol. V den obvyklých tréninků měly děti nachystaný zhruba hodinový trénink zaměřený na kondici i koordinaci, protahování i posilování, občas i nějaký dovednostní úkol, aby nevyšly ze cviku. Martina pečlivě zaznamenávala docházku (plnění úkolů) a trpělivě podávala dětem zpětnou vazbu (tedy těm, co cvičily), aby je stejně jak na jaře aspoň trochu motivovala. Máme přesné záznamy, kdo a jak trénoval, které vyhodnotíme a stejně jak na jaře nejpilnější včeličky opět odměníme.  Terezka také začala s dětmi trénovat on-line. Něco, co jsme v minulosti neznali a dnes už je zcela běžné. Jen my babičky se moc nechytáme ☺. 

I v současné době chystáme pro děti video tréninky (ty si mohou pustit kdy chtějí a nejsou vázané na určitý čas) i on-line tréninky. Důležité je, aby děti cvičily i sami a hlavně pravidelně. Není v našich silách to jakkoli ovlivnit, kdo cvičit chce, má možnosti a kdo nechce, nezmůžeme nic. Nechceme samozřejmě úkolovat Vás rodiče, ale někdy stačí jen dětem připomenout, že by si mohly zacvičit.

V závěru roku nás i všechny příznivce moderní gymnastiky zasáhla ta nejsmutnější zpráva. Do slavného sportovního nebe odešla naše nejúspěšnější moderní gymnastka paní Hanka Sitnianská – Mičechová. Stala se držitelkou 3 zlatých medailí z Mistrovství světa v Praze 1965 a Kodaně 1967 a to se nepovedlo žádné jiné české gymnastce. My trenérky jsme k ní měly obzvláště vřelý vztah, protože Hanka byla nejen naší trenérkou, ale hlavně kamarádkou, se kterou jsme si užily spoustu legrace. Byla také zakladatelkou našeho oddílu (dříve pod názvem SK Uhelné sklady Praha), byla našim vzorem a osobností, která nás vždy inspirovala a povzbuzovala v naší trenérské práci a zůstane navždy v našich srdcích. Chceme pokračovat v trenérském i lidském odkazu Hanky i nadále tak, aby až se na nás bude koukat z hvězdného nebe, nemusela zavírat oči.

S Hankou Sitnianskou po úspěšném závodě ČMP v roce 2014.

Chtěla bych skončit svou rekapitulaci něčím veselým, ale v současné době nás těch veselých věcí moc nepotkává. Tak aspoň musíme věřit a doufat, že všechno zlé je pro něco dobré a po špatných dnech přijdou zase ty slunečné …… a když náááhodou přijde bouřka, věřme, že se bude blýskat na lepší časy. 

Za trenérský kolektiv Šárka